Ptají se mě, proč jezdím "furt" do těch Dolomitů. A já na to, že mě očarovaly. Jakoby kamenné věže byly krásné zakleté čarodějky, které každého, kdo jednou vstoupí do jejich království, navždy omámí.
Horské kytičky Nadšení z těchto nádherných růžových kopců uprostřed modřínových lesů mě doopravdy neopouští. Ba naopak. Při rozjímání nad nekonečným prostorem nepřekonatelných výhledů již plánuji další výlety do tohoto nádherného kraje!
Tentokrát jsme o letošních prázdninách prošli celou namáhavou "3x nahoru a zas dolů" cestu Bonacossa v masivu Cadini od jezera Misurina po chatu Auronzo pod Tre Cime. Druhý den potom podnikli v masivu Sella výstup na jeho nejvyšší vrchol Piz Boé (prý nejlehčí třítisícovka) a poslední den možná nejzajímavější výšlap na Lagazuoi Piccolo stezkou Kaiserjaeger Steig a dolů potom příkrou, snad kilometrovou, štolou, vykutanou v horském masivu rakouskými vojáky za 1.světové války (s jedinou čelovkou pro tři to bylo dost zajímavé).
Pokolikáté již říkám, že se sem musím ještě vrátit?!
Sentiero Bonacossa - masiv Cadini di Misurina
Špičky Ciadin dei Toci
|
Torre del Diavolo (2560m) v masivu Cadini
|
Výstup na Piz Boé (3152m) v masivu Sella
Vrcholy masivu Sassolungo (3181m)
|
Zuby Odle (2873m) vlevo a Sas Rigais (3025m) vpravo
|
Peklo v masivu Sella
|
Cestou na Piz Boé
|
Srázy masivu Sella
|
Výstup na Lagazuoi Piccolo (2778m) cestou Kaiserjaeger Steig
Vrchol Setsas (2571m)
|
Piz dles Conturines (3064m)
|
Lagazuoi Gran (2835m)
|
Cima Fanis Sud (2980m)
|
Tofana de Rozes (3225m)
|
A ještě poslední fotka: jeden z mnoha rakouských zákopů na Lagazuoi Piccolo (podobné, ale italské, jsou na druhé straně údolí) - smutná připomínka doby, kdy se do Dolomit ještě nejezdilo za krásami přírody, ale kde nesmyslně umírali vojáci na rakousko-italské frontě za 1.světové války.
|
Dík Martinovi a Petrovi za skvělou společnost!
A pokud se obrázky líbily, mrkněte ještě na pár starších:
Dolomity na podzim (2008)
Dolomiti !!! (2010)