Jedno z prvních poselství z Pražského hradu nám všem dolním deseti miliónům občanů je, že na to úplně poslední dovolání v podobě tradiční prezidentské milosti můžeme zapomenout. Stejně jako na jedno z tradičních privilegií prezidenta, na amnestie, udělované ke zvlášť významným událostem. Pokud to ovšem nebyl pouze jeden z prvních populistických výroků našeho prvního "všelidového" prezidenta. (Jakoby prezident, volený parlamentem, který také volí všelid, nebyl nás všech).
Nějak tento výrok v euforii inaugurace Miloše Zemana na český trůn zapadl i v komentářích našich ostřílených novinových komentátorů, možná pod tíhou zařazení do první trojky všeho zlého, co naši zemi trápí.
Různé inaugurační a podobné úvodní projevy politiků obecně jsou vesměs obsahově zcela nekonkrétní, protože určené pro nekonkrétní masu, jsou součástí ceremonie, a nikdo nic jiného ani vlastně nečeká. Miloš Zeman však není obyčejný rétor, který je schopen žvanit celou dobu pouze hlouposti, a proto i do své první oficiální řeči k národu přidal trochu konkrétního a něco možná i pár nesmrtelných výrazů. Bohužel, to konkrétní, tedy boj s korupcí již opravdu není nic nového a sám nevím, jak může zrovna prezident s tímto fenoménem něco udělat. Dalším konkrétnem urazil a hodil do jednoho pytle všechna média, tedy pokleslá i ta seriózní, ta, co každý den vypouštějí nesmyslné a lživé články, ale i ta, co se sanží být korektní ve všech situacích.
Posledním konkrétnem se vymezil proti Vaclavu Klausovi svým odmítnutím všech amnestií a při jednom i udělování milostí. Věřím, že kdyby kolem novoroční amnestie nevzniknul takový hysterický kravál, do kterého se bohužel zapojili politici i média všech barev, nikdy by Miloše Zemana nic takového nenapadlo. Ale odmítání Klausovy amnestie je nyní IN, takže proč se nesvézt na této vlně i jako prezident, že? Obávám se, že nový prezident tímto předvedl pouze první ukázku, jak se vlastně za ta léta na Vysočině vůbec nezměnil a zůstal politikem líbivých frází sociální demokracie určené pro "obyčejné lidi". Ono pořekadlo o starém psu a nových kouscích fakt platí! Pamatuji si na výroky Miloše Zemana, když se dostal se svojí sociální demokracií na výsluní, o tom, jak ne banka, ale škola do každé vesnice. Banky tam fakt nejsou, bohužel ale ani školy.
Amnestie a udělování milostí je institut v našich zeměpisných šířkách s dlouhou tradicí. A nezačíná u prvních prezidentů. Jako málo co není do detailů propracován právními normami a právě tato možnost odlišuje, samozřejmě mimo jiné, vyjímečnost prezidenta od všech ostatních politiků. A pokud takovou hlavu státu budeme chtít, měl by tuto možnost na jedné straně mít, ale také využívat na starně druhé. A ne ji šmahem odmítnout již při slavnostní inauguraci. Není právě toto to slavné místo negativní energie?
A ještě poslední poznámka k novoroční amnestii Václava Klause. Dnešní noviny uvedly (již dva a půl měsíse po novoroční hysterii), že k žádnému skokovému zvýšení kriminality po propuštění vězňů nedošlo, ba dokonce se od ledna mírně snížila. Dnešní článek naznačil, že se bude možná muset něco změnit i v naší zkostnatělé justici, která není schpna řešit složitější kauzy v přiměřeném čase. Že by právě amnestie, která jednoznačně řekla, že 8 a více let není přiměřená doba k řešení soudních sporů, byla alespoň tím prvotním hybatelem, který tuto situaci změní?