Přijímačky

Vzpomínám si na přijímací zkoušky na SŠ. Půl roku dopředu jsme žili z obav, zda je úspěšně složíme. Žádné do průměru 2,0 bez přijímaček. Už ten kdo měl průměr 1,5 byl prakticky odepsán. A dnes? Prakticky většina škol bere bez přijímaček. Každý má pocit, že musí vystudovat školu s maturitou. Ale mnoho dětí na to nemá, tak se zjednodušší maturitní zkouška. A vysoká? To je kapitola sama pro sebe. Máme tolik oborů, titulů .....Vysokou může vystudovat kde kdo. Mnohdy ani nikdo neví, co vlastě absolvent daného oboru může dělat a mnohdy to neví ani on sám. Hlavně, že má titul. A pak slyšíme, že jsem země vysokoškoláků. Ale bohužel většina titulů je tak degradována tak, že vůbec neodráží nějaké kvality jeho nositele. To vše je dáno dobou. Není důležité, zda něco umíš, hlavně musíš mít nejlépe vysokou. Kdy otevřou vysokou pro uklizečky (moderní technika, eoklogie,chemie, managemen). Proč se tedy tvrdí, že děti hloupnou, když méme tolik absolventů vysoké školy?

Konečně

někdo uhodil hřebíček na hlavičku. Děti se dnes neučí. Není to o tom, že by je to nebavilo. Kdo může říci, že ho učení BAVILO. Myslím, že 90 % dětí muselo být rodiči víceméně nuceno. Jenže to bylo v době, kdy se většina rodičů vracela domů nejpozději ve 4, TV hrála od 6, nebyl internet, squash, bowling, ..... takže na to měli čas. Většina nových metod je vlastně pouhým alibi, aby  rodiče - voliči měli dojem, že vše za ně udělá škola. Ale lidský mozek se nevyvíjí tak rychle jako multimediální technologie a co se do něj poctivě a opakovaně neukládá (i když nedobrovolně) tam prostě nemůže být.

Umělá kvantita vzdělání

Já mám pocit, že část problému spočívá v tom, že se shora uměle tlačí na kvantitu vzdělání. Politici mávají statistikami, o kolik tragických procent mají jinde více maturantů a vysokoškoláků než u nás. Výsledek? Spousta dětí je uměle tlačena do škol s maturitou, kterou pak ani neudělají (buď na to nemají hlavu, nebo je prostě učení nebaví), nebo ji udělají a získají falešný pocit, že dělat rukama, když přece mají maturitu (!), je pod jejich úroveň. Pak, když potřebuji doma nějakého řemeslníka, musím mu stát neustále za zadkem, aby mi nezpůsobil více škody než užitku.

Umělá kvantita vzdělání - pokračování

To samé vysoké školy. Dnes je to samá VŠ managerského typu, nebo typu "Regionálního rozvoje" a "studenti" si libují, že jim stačí dojít do školy tak třikrát do týdne, a někdy ani to ne. Nechápu, jak se dá dělat řádné denní VŠ studium při plném řádném zaměstnání (!) - i to znám ze svého okolí. Závěr je jasný - jde o VŠ, která sice nikomu žádné vzdělání nedá, ale dá mu ten potřebný titul (Bc. - to je vskutku úctyhodný titul...), který si pak politici hrdě připíšou do statistiky...

par chyb

Druhy cizi jazyk neni povinny. Syn je na gymplu a budou ho mit az od 5. rocniku (proboha, nevim, jak se to jmenuje).

Co se tyka RVP - problem je, ze chteli po ucitelich, kteri nic jineho neumi, nez stare postupy, aby sami, bez jakekoliv podpory od kohokoliv vytvorili nove RVP s modernimi postupy a metodami vyuky. 

Nemyslim si, ze se nejake ucivo presouva ze SS na ZS. Kdyz jsem videl pozadavky na maturitu (lehci variata), tak jsem rikal, ze pred 25 lety bych ji udelal jiz v osme tride.

Re: par chyb

Jo, přesně. Nižší stupeň maturity z češtiny a matematiky by dal dříve absolvent základní školy - dvojkař.

Já se celou problematiku snažím vidět z jiného úhlu.

A to, co vlastně musí rodič udělat, aby to své dítě dostal co nejdál. A moje zkušenost je, že škola je pouhý základ. Pro budoucí úspěch je nutno dítě vést (a zpočátku možná i nutit) k mnoha dalším vzdělávacím aktivitám.

Cizí jazyk nikoho škola v současné rozsahu hodin nenaučí, jen nějaké základy. Dva jazyky dvakrát týdně po odpolednech od 10 do 18 let. V létě jazyková škola v příslušné zemi aspoň na tři týdny. Nějaký ten sport, asi spíš o víkendu. Přípravné kurzy ke studiu na SŠ a VŠ. Roční zahraniční stáž v průběhu vysoké školy. Po absolvování VŠ nějaký ten masters nejlépe v USA nebo Kanadě. Pak máte v jeho 26 nebo 27 letech opravdu dobře přepravené dítě (samozřejmě už to žádné dítě není), které pak má předpoklady být v životě úspěšné jak v kariéře, tak ve společenském postavení.

Co to stojí (mě už stálo) se radši ani neptejte.

Ale nechat vše jen na škole, tak je obtížné dosáhnout i jen průměru.

Re: Já se celou problematiku snažím vidět z jiného úhlu.

Bohužel tak to nefunguje. Nejspíše budete mít 26 letého neurotika, anebo takového toho všechno vím věšechno znám, jsem nejlepší. Bude mu chybět samostatnost, nadhled, nebude mít přátele a nejspíše také vezme zasvé vlastní tvořivost. Může se snadno stát, že bude odtržený od reality, já jim říkám "mimoňové". V mladé dgeneraci jich přibývá - lidí ze skleníku, odmalička vedení, často s neodpovídajívcím sebevědomím - buď extrémně vysokým, nebo naopak nízkým. Jako můj soused - jejich desetiletá dcera navštěvuje 11! kroužků. Má problémy s trávením a chová se povýšeně a arogantně. Každou chvíli se zraní, rodiče potom útočí na ty, kdo ten kroužek vedli. Postupně se jejich rodině začínají všichni vyhýbat, dcera dělá skautskou vedoucí a vždycky si oddychne, když tahle slečna nedorazí na schůzku.

Myslím, že nehloupnou,

jsou jen stále línější a línější; přesně si pamatuji na sebe, jak se mi nechtělo se doma zabývat přípravou a úkoly; jak jsem se snažila vše si zjednodušit a co nejvíce toho obejít. A moc dobře si vzpomínám, že jak u většiny spolužáků fungovalo, že je rodiče záměrně omlouvali z hodin nebo celých dnů, kdy měla být písemka nebo zkoušení. Záleží jak to má šlola a rodiče nastavené, co dítěti povolí a co nepovolí, jak moc nechají děti školu flákat... a bohužel je nyní trend nechat je, ať si dělají co chtějí, nemají čas věnovat pozornost tomu, aby to děti neflákaly, taktéž školy snižují nároky... Souvisí to jedno s druhým, ale děti na tom dle mého nejsou inteligenčně hůře.

Má pravdu, předsedo.

Autor mi mluví z duše.

hloupnou, a jak!

a není se čemu divit; dřív nebylo tolik lákaldel a byli drahé... počítače, kina, McDonaldy ... dnešní mládež jednak má na tyto věci peníze, školy nemají téměř žádný nástroj jak žáka postrestat (vyhodí ho z jedné a tři po něm sáhnou kvůli dotacím atd). Proto dnešní SŠ a ZŠ jsou o dost hloupější než dříve. Já dostat áčko (absence) tak mě taťka zmlátí, pochybuju že dneska by někdo vůbec se opovážil (dítě by šlo žalovat, sociálka, odebrání, uvěznění :) dítě zbít.

Přesun učiva ze střední na základní?

To jste vzali kde? Já mám přesně opačný pocit - že se na základce už neučí zhola nic. Setkávám se se studenty po maturitě (ještě ne té státní) Oni vůbec neumí pravopis ( perly typu kruch, omýlat běžné), neumí napsat srozumitelnou větu(aby měla podmět a přísudek), neumí pořádně mluvit. Z matematiky neznají ani základní goniometrické fukce(sin, cos), a z chemie třeba netuší, co to je chemická rovnice, atd.

Re: Přesun učiva ze střední na základní?

Máte pravdu, žáci to neznají. Ale ne proto, že by se to ve škole neprobíralo. Probíralo, ale pořádně se to neprocvičilo. Částečně proto, že přijímačky na SŠ nejsou dneska žádná hrozba.

Jinak ale je pravda, že žáci probírají některé věci zbytečně brzo a rychle po sobě. Dost mě překvapilo, jak rychle se probrala třeba vyjmenovaná slova a že už v páté třídě děti začínaly s větným rozborem. Nic proti němu, ale podle mě by bylo lepší nejdřív děti pořádně naučit ten pravopis a opravdu po nich chtít, aby nedělaly hrubé chyby a pak se teprve pustit do takových nadstavbových věcí, jako je větný rozbor.

nesouhlasím

sam jsem stredoskolak na jedne prazske zahranicni skole. Mam mnoho kamaradu na ceskych skolach a kdyz mi obcas vypraveji co delaji: napriklad jedi cinskou polevku pri hodine, nebo ze hraji counter-strike tak se opravdu nedivim ze hloupnou. O tom se na me skole ani nemuze zdat. Navic v kolik konci? Lide ve ctvrtaku an stredni skole konci v pul druhe? ja ve tretaku koncim skoro kazdy den v pul seste, pak jeste sport a pak jeste domaci ukoly.... Neni to chyba papalasu, je to chyba deti a rodicu, ze nedokazi motivovat sve deti a nedokazi si je pohlídat. Je to o rodicich! maji 100% pravomoc, mohou zakazat detem cokoliv tak pokud nejsou vysledky tak nebue kapesne (nebo neco jineho....)